sbor

             Snaha o založení dobrovolného hasičského sboru v Suchdole vyvrcholila v roce 1890, v době, kdy se naše obec ještě jmenovala Sukdol, za přispění tehdejšího starosty obce pana Antonína FUKSY, který tímto doporučil ustavit " výbor k ochraně životů a majetku svých i svých bližních".

             První ustavující schůze sboru se konala dne 13. července 1890.

             Velitelem byl zvolen Josef SKRČENÝ, podvelitelem Emil DIAMANT , jednatelem Václav ŽILINA , pokladníkem Josef SKRČENÝ , a za členy výboru Václav HÁLEK, Jan RÝVORA , František SKRČENÝ , Václav ŠÍCHA , Josef BRZYBOHATÝ, a za revizory účtů Josef ČÍŽEK a František SRBEK.

             V té době byla naše obec ještě malá, měla jenom 61 domků, kde žilo ve 106 rodinách 518 obyvatel. Činost se přesto rozvíjela a získávala další příznivce. Nebyly to lehké časy ani podmínky. Pokud měl hasičský sbor plnit své poslání, bylo nutné trpělivě shánět finanční prostředky na vybavení sboru a jak u vrchnosti nebo malých živnostníků, či jinak finančně zajištěných občanů, neboť chudina, krmě pracovitých rukou a dobrého srdce tyto prostředky neměla.

            Jak se postupem let obec rozrůstala, byly i příznivější podmínky pro činnost sboru. V roce 1900 měla naše obec již 86 domků se 745 obyvateli. Za dalších 11 let to bylo již 125 budov a přes 920 obyvatel. Počet obytných budov a obyvatel se stále rozrůstal a tak hasičský sbor kromě svých úkolů začal pracovat i na poli kulturně společenském. Založil ochotnický divadelní kroužek. Pomocí kulturních akcí, které měly nejen pobavit, hlavně pomáhali vylepšit svou tíživou finanční situaci. Podle neúplných záznamů nastudovali členové sboru asi 21 divadelních her, ale podle pamětníků byla činnost v tomto směru daleko bohatší.

            Poslední protokol o činnosti sboru v době před první světovou válkou je z 11. 7. 1914. Činnost sboru je opět známa až z prvního zápisu ze dne 24.12.1918 a řádná hromada se konala 26.1.1919. Na tomto zasedání v již osvobozené vlasti byl jako první velitel sboru zvolen Josef VEJDOVEC. V následujícím roce 1920, kdy sbor dovršil 30 let trvání, oslavil jej veřejným cvičením. Činnost sboru se dále zdokonalovala a zkvalitňovala. Vznikla potřeba výstavby nové hasičské zbrojnice, neboť stávající již nevyhovovala. Dne 3. července 1927 byl položen základní kámen a příštího roku - 30. září 1928 - byla nově postavená zbrojnice ( v nynější ulici Ke Kozím hřbetům) předána k užívání. Zemský úřad tehdy poskytl finanční dar ve výši 1 000.--Kč.

            V 30.letech měla naše obec již na 500 obytných budov a přes 3,5 tisíce obyvatel. V této době se sbor zúčastnil na hašení požárů doma i v okolních obcích, tj. v Roztokách, Úněticích, Kamýku, Lysolajích, Horoměřicích samozřejmě také doma v obci. Škody způsobené požárem byly na tehdejší dobu značné, neboť se vážila každá koruna a vrcholila hospodářská krize, při níž bylo v naší obci přes 400 nezaměstnaných.

        Největší požár byl zaznamenán 11. 10. 1933 na Suchdole, kdy hořel velkostatek nájemce Laciny, při němž pracovaly tři stříkačky a čerpala se voda až od Trojanova mlýna z údolí. Kromě toho 10 párů koní dováželo povozy vodu do rezervoáru a hasilo se plných 10 dnů.

            Kromě hašení zúčastnil různých hasičských cvičení, sjezdů a slavností. Tato okrsková klání byla vždy důkladnou prověrkou a každému sboru záleželo na čestném umístění. Soutěžilo se na Suchdole, v Sedleci, Horoměřicích, Roztokách, Úholičkách, Řepích, Nebušicích, Středoklukách a v Žalově. Suchdolští hasiči získávali vždy to nejlepší ocenění. Za svou obětavou práci byla sboru tehdejší hasičskou župou věnována subvence v částce 4,500,--Kč.

            V roce 1938, kdy nastala mobilizace - pro národ nejsmutnější doba, konal náš hasičský sbor od 25. září plnou pohotovostní službu ve dne i v noci. Organizační systém sboru byl však plně omezen a tak veškerá činnost byla zaměřena pouze na údržbu požární techniky a její provozuschopnosti.

            Jelikož hasičská činnost nebyla za okupace zrušena, plnil i náš sbor své úkoly při ochraně majetku. V březnu roku 1940 se zúčastnil záchranných prací při velké jarní povodni v Praze. V této době byly tyto akce velice náročné, neboť provoz požárních motorových vozů byl pro nedostatek pohonných hmot do značné míry omezen.

            Kus dobré práce odvedl náš sbor i ve dnech revoluce v roce 1945. Podle suchdolské kroniky byli členové sboru ve službě od 5. května do 19. května 1945. Svou strážnici měli přímo ve škole. Zúčastnili se odzbrojení německé vojenské stráže ve dvoře, převzali pořádkovou službu v okolí školy, spolupůsobili při střežení několika kolon zajaté německé posádky, zúčastnili se odklízení dvou železničních vagónů v Dejvicích u vlečky do sladovny, které tam byly strženy ze železničního mostu, aby zatarasily příchodovou cestu z Roztok do Prahy, prohledali Roztocký háj a odstranili zanechané střelivo, aby se nedostalo do rukou dětem a zamezili tak případným zraněním.

            V poválečných letech byl proveden nábor občanů pro práci v hasičství, který měl za hlavní úkol omladit zásahovou četu.. Plánů a tím i práce bylo dost. Od roku 1946 byly z popudu MNV stanoveny žňové hlídky na ochranu úrody, které se pak při žních každoročně opakovaly. Při budování osvobozené vlasti věnoval sbor každoročně větší počet brigádnických hodin k zvelebování obce a vlasti. V roce 1950 dochází k vypracování hasebního plánu v obci, aby tak byla zajištěna ještě lepší pohotovost pro případ požáru. Začalo se také s pracemi spojenými s vybudováním požární nádrľe v prostoru Starého Suchdola u statku /nynější ulice Pod Rybníčkem/, kde je trvalý přítok vody.

            Těsně po válce byla vybudována nynější hasičská zbrojnice vedle budovy místního úřadu. V roce 1955 byla dokončena dřevěná věž "lezačka", která sloužila jak k sušení hadic, tak i k výcviku slézání pater budov. Protože se činnost sboru stále rozšiřovala a vybavování se zlepšovalo, bylo v roce 1951 vybudováno skladiště pohonných látek, byla instalována elektrická poplachová siréna a sbor se stal jedním z nejlépe vybavených a pohotových sborů ve svém okrese.

            Od podzimu do konce roku 1958 spolupracovali mnozí členové sboru na výstavbě nástavby zbrojnice, kde bylo dlouhou dobu zdravotní středisko pro děti. Další etapa dostavby zbrojnice proběhla v letech 1986 - 1987, kdy byly vystavěny směrem do dvora další garáže a nad nimi byt pro potřeby sboru.

            Trvalým a základním posláním sboru však po celá léta svého působení zůstalo jedno, čelit požárům a ostatním živelným pohromám. Žel, ani těchto strastí nebyli naši občané uchráněni a oheň a voda si vybíraly svoji daň.

Ale to je již jiná kapitola..

Starostové / předsedové/ a velitelé sboru od založení SDH do dnešní doby.

Starostové sboru Velitelé sboru

Jméno a příjmení doba činnosti Jméno a příjmení doba činnosti

Josef SKRČENÝ 1890 Josef SKRČENÝ 1890 - 1896

? ? ? ? ? ? ? ?

Václav HÁLEK 1910 - 1914 Antonín SADÍLEK 1910

Josef SKRČENÝ 1918 - 1919 Vojtěch VIDIM 1919

Jan LACINA 1920 - 1925 Josef VEJDOVEC 1920 - 1928

František URBAN 1925 - 1938 Václav REK 1929 - 1932

Antonín FRK 1939 - 1944 František ČERNÝ 1933

Petr ČUDA 1944 - 1947 František POKORNÝ 1934 - 1936

Antonín FRK 1937 - 1938

Josef VYŠÍN 1939

Antonín ŘEHÁK 1940

Václav JIRÁSEK 1941 - 1947

Jan ZVONAŘ 1948 - 1959 František KADLEC 1948 - 1953

František KOHOUT 1954 - 1959

Václav FRK 1960 - 1963 Václav ŠUBRT 1960 - 1965

Jan ZVONAŘ 1964 - 1969 ? ? ? 1966

Ladislav HERYNEK 1970 - 1975 Jaroslav HORÁK 1967 - 1970

František MALÝ 1976 - 1984 Jiří FALBER 1971 - 1980

Jaroslav STÁREK 1981 - 1982

Václav HRUBÝ 1985 - 1986 Pavel CHÁBA 1983 - 1994

Václav KONTA 1987 - 1988

Václav ČÍŽEK 1989 - 2012 Milan KUČERA 1995 - 2012

Milan Kučera 2012 - 2020 Martin ČUDA 2012 - 2016

Oldřich BRADÁČ 2016 - 2020

Oldřich BRADÁČ 2020 Jakub BÁRTA 2020 - 2023

Šárka FRÁTRIKOVÁ 2022 Michal FRÁTRIK 2024

			starostka sboru			FRÁTRIKOVÁ Šárka
			náměstek starosty			HEJZLAR Zdeněk
			náměstek starosty			MIŇOVSKÝ Roman
			velitel			BÁRTA Jakub
			kronikářka			KUČEROVÁ Zuzana
			hospodář			PLASS Pavel
			Revizor sboru			FRÁTRIK Michal

BAREŠ Václav	BÁRTA Jakub	BEČVÁŘ Miroslav	BERAN Oldřich
BRADÁČ Oldřich	BRADÁČOVÁ Pavla	BŮŽEK Petr	BŮŽEK Matěj
BŮŽKOVÁ Blanka	CYMBALISTA Václav	ČÍŽEK Václav	FOCHT Antonín
FILIPOVÁ Andrea	FOCHTOVÁ Anna	FRÁTRIK Michal	FRÁTRIKOVÁ Šárka
FROLÍK Zbyněk	FROLÍKOVÁ Zuzana	HAURYTHUNOVÁ Jaroslava	HEJL Petr
HEJZLAR Zdeněk	CHÁBOVÁ Alena	KRAMPERA Vladimír	KRÝSL David
KRÝSL Zdeněk	ZH KUČERA Milan	KUČEROVÁ Zuzana	MAREK Jiří
MAREK Petr	MARKOVÁ Petra	MIŇOVSKÝ Roman	PASÁK Tomáš
PETRINIS Sotiris	PETROVÁ Alexandra	PLASS Pavel	PLEŠNER Tomáš
PRACHAŘ Pavel	PROCHÁZKA Miloslav	PROKOP Bohuslav	PROKOPOVÁ Libuše
SKÁLA Zdeněk	STÁRKOVÁ Daniela	ŠTORKÁN Jaroslav	VESELÝ Jiří
VROBEL Tomáš	ZOUBEK Jan

Jméno a příjmení	doba činnosti	Jméno a příjmení	doba činnosti
Josef SKRČENÝ	1890	Josef SKRČENÝ	1890 - 1896
? ? ?		? ? ?	? ?
Václav HÁLEK	1910 - 1914	Antonín SADÍLEK	1910
Josef SKRČENÝ	1918 - 1919	Vojtěch VIDIM	1919
Jan LACINA	1920 - 1925	Josef VEJDOVEC	1920 - 1928
František URBAN	1925 - 1938	Václav REK	1929 - 1932
Antonín FRK	1939 - 1944	František ČERNÝ	1933
Petr ČUDA	1944 - 1947	František POKORNÝ	1934 - 1936
		Antonín FRK	1937 - 1938
		Josef VYŠÍN	1939
		Antonín ŘEHÁK	1940
		Václav JIRÁSEK	1941 - 1947
Jan ZVONAŘ	1948 - 1959	František KADLEC	1948 - 1953
		František KOHOUT	1954 - 1959
Václav FRK	1960 - 1963	Václav ŠUBRT	1960 - 1965
Jan ZVONAŘ	1964 - 1969	? ? ?	1966
Ladislav HERYNEK	1970 - 1975	Jaroslav HORÁK	1967 - 1970
František MALÝ	1976 - 1984	Jiří FALBER	1971 - 1980
		Jaroslav STÁREK	1981 - 1982
Václav HRUBÝ	1985 - 1986	Pavel CHÁBA	1983 - 1994
Václav KONTA	1987 - 1988
Václav ČÍŽEK	1989 - 2012	Milan KUČERA	1995 - 2012
Milan Kučera	2012 - 2020	Martin ČUDA	2012 - 2016
		Oldřich BRADÁČ	2016 - 2020
Oldřich BRADÁČ	2020	Jakub BÁRTA	2020 - 2023
Šárka FRÁTRIKOVÁ	2022	Michal FRÁTRIK	2024